Pořízení druhého psa – ano, nebo ne?

Přišel den D, kdy si jedete pro své první vysněné štěně. První pejsek, první zkušenosti,
možná i první obavy. Nemáte za sebou roky výcviku ani desítky psů, ale to vůbec nevadí.
Pokud máte chuť učit se a věnovat svému parťákovi čas, velmi rychle se do toho koloběhu dostanete.
A než se nadějete, uteče rok, dva nebo tři a začnete přemýšlet, jestli si nepořídit druhého psa.

Ferlynku jsme měli něco málo přes rok, když jsme se rozhodli, že chceme dalšího pejska.
Upřímně jsme nad tím tehdy ani moc nepřemýšleli. Prostě jsme věděli, že zvládneme dalšího člena smečky.

Proč jsme si pořídili druhého psa?

Ferlynka nikdy nebyla ta „typická“ border kolie. Byla a stále je velmi citlivá,
v mladém věku také hodně bázlivá. Věnovali jsme jí obrovské množství času,
energie a emocí, aby z ní vyrostl skvělý pes. A dnes můžu s klidem říct,
že je opravdu úžasná.

Nedokážete si ale představit, kolik nás to stálo slz, trpělivosti a práce.
Cvičáky, socializace, řešení problémů, každodenní tréninky… Ferly jsme věnovali
prakticky veškerý volný čas.

Touha po té „správné“ borderce však byla stále velká. Přála jsem si psa,
který se nebude bát pást ovce, bude odvážný, temperamentní a sebevědomý.
Tehdy jsem také snila o výstavách a jednou třeba i o vlastní chovatelské stanici.

Nakonec jsme si vybrali štěně z chovatelské stanice poradkyně chovu.
Po všech předchozích zkušenostech to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí,
jaké jsme mohli udělat.

Příchod Sookie

A pak přišel den D. Jeli jsme si pro Sookie.

Byla to láska na první pohled. Zdravé, sebevědomé a zvědavé štěně,
které se nebálo objevovat svět. Byla neskutečně učenlivá a od prvního dne
nám dělala radost.

To nejdůležitější ale bylo, jak moc pomohla Ferlynce.
Neuvěřitelně jí zvedla sebevědomí, ukázala jí, že svět není tak strašné místo
a stala se její nejlepší kamarádkou. Díky Sookie se z Ferly stal ještě spokojenější
a vyrovnanější pes.

Dnes jsou nerozlučná dvojka. Hrají si spolu, podporují se a jsou si navzájem oporou.
Každá je úplně jiná, ale právě proto se dokonale doplňují.

Dva psi = dvojnásobná radost?

Samozřejmě nebudu tvrdit, že mít dva psy je vždy jednoduché.
Občas si říkám, že je to finančně i časově náročnější.
Přeci jen krmíte dva hladové krky a řešíte výcvik, výlety,
veterináře i běžnou péči dvakrát.

Výhody druhého psa

• Budou si navzájem parťáky.
• Pes nebude tolik sám.
• Dostanete dvojnásobnou dávku radosti a emocí.
• Každý pes je jiný a u každého objevíte něco výjimečného.
• Mohou si navzájem dodat sebevědomí a podporu.

Nevýhody druhého psa

• Dvojnásobné náklady na krmivo.
• Dvakrát více tréninků, výstav a aktivit.
• Dvakrát více venčení a povinností.
• Veterinární péče může být finančně náročná.
• Cestování bývá složitější.
• Když vezmete na výlet jen jednoho, máte výčitky kvůli druhému.

Tak ano, nebo ne?

Na první pohled možná negativa převažují. Ano, je to více práce,
více starostí i více výdajů. Všechno řešíte dvakrát.

Na druhou stranu získáte něco, co se velmi těžko popisuje.
Budete sledovat vznik přátelství, společné hry, podporu a vztah,
který mezi psy vznikne. A právě to za mě všechny ty starosti vyvažuje.

Pro nás bylo pořízení druhého psa jedno z nejlepších rozhodnutí,
které jsme mohli udělat.

A jak to máte vy? Máte doma jednoho psa, nebo celou smečku?
Pořídili byste si druhého pejska znovu?